Schroedingerova 13

Jó, histórie

Už léta žiji v Kladně. Je to starobylé město s přebohatou historií. Což se ostatně dnes už dozví každý turista. Na horním náměstí máme velikánskou tabuli obsahující mapu, spoustu tlačítek, blikajících světýlek a reproduktor. Jde-li kolem turista - jen samo to čidlo muselo stálo miliony - světýlka se rozblikají a ozve se: "Stiskni mě." Vy přijdete blíže k tabuli, stiknete náhodně vybrané tlačítko a dozvíte se třeba historii založení města.

"Kladno bylo založeno děsně moc moc dávno, mnohem dřív než jakákoli jiná města široko daleko. Jednou keltská šamanka Lib'Ushe vstala v transu a pravila: »Připravte truhlu šperků, látek a vonných mastí a odneste ji do kraje na půlnoc od našeho oppida. Tam ji položte, ulehněte vůkol a spěte. Vzbudí vás cizinec an krade. Prchne do hlubokého lesa, kde se vám ztratí a již nikdy ho neuvidíte. Tam založte město a nazvěte jej Kradno.« Během středověku pak novousedlíci ze sousední Prahy jméno zkomolili..." A tak dále.

Tedy, ono je to takhle. Radnice dostávají dotace z evropských fondů na záchranu historického dědictví podle toho, jak bohatou má město historii. Čím starší, tím je dotace štědřejší. Po našem vstupu do EU utrpěly naprostou pohromu dosud košaté rozpočty Vídně, Říma a Avignonu, protože na nás jednoduše nemají. Například v Brně na Zelném trhu mají informační tabuli dvakrát větší, s dvakrát víc světýlky a tlačítky a všechna vám přehrají tamní historii o založení: "Jednó měla faraónka Libhunnam sen, ráno spískla mančaft a hókla na ně: »Valte na sever, furt pryč co to pude, a kde vám zdechne poslední vemblód, tak tam něco postavte. Bude se to menovat - é - co já vim - třeba Bororuronom. Moc se s tim neprdléte, voni pak stejně dondó Kelti a zas to rozvalijó. Ale to je fuk, město založený bude.«". Vůbec nejdál došli v západních Čechách, kde pozlacená tabule s briliantovými tlačítky hned u hraničního přechodu hlásí: »Uf uf-uf uf uf uf. Aš.«. Město staví už druhý aquapark a ze stříbrné fontány uprostřed anglického parku vedle univerzity teče šampaňské.

Tato dotační politika má pochopitelně i své stinné protipóly. Své o tom vědí třeba obyvatelé Havířova. Ti za svou historku o projevu soudružky Libuše Koutné, která viděla v plánech osmé pětiletky město panelové, s kulturním, agitačním a zdravotním střediskem a jednou Jednotou s jednotnou frontou na med a strdí, museli vrátit všechny dotace zpětně za padesát let, byl jim obstaven účet, zabavena radnice a zastupitelé chodí na jednání pěšky. A naboso.

Takové krásné a bohaté dějiny má tedy Kladno. Je tu rovněž barokní zámek, o kterém nevědí ani někteří místní. Z poloviny obsahuje galerii, z druhé knihovnu a ve sklepě pak imitaci černouhelného dolu. Nicnetušící turista obejde tepanou kašnu na nádvoří a náhle je vtažen číhajícím štajgrem ve výslužbě do podloubí a dále po schodech dolů kamsi do útrob zámku. Ještě na schodech je mu přidělena helma s lampičkou a krumpáč a je vlečen kulisami štol, překopů a šachet a krmen báchorkami o štrajchpudlících, permonících a kanárech, třikrát se musí bouchnout do hlavy o hajcman a sedmkrát o výdřevu, kopne si zkusmo do plastové uhelné sloje ("ne abys do teho ozaj bacil synku, to bych ti papulu rozvalil, bo su za to zodpovědny!"), pokusí se zatlačit do vozíku plného uhlí (marně, protože je přišroubovaný ke kolejnici) a u východu mu hosteska mázne na tvář trošku mouru jako suvenýr. Pak je turista zase vyvržen zpět na zámecké nádvoří, bohatší o další část dějin a hornickou tradici.

Tomu ale moc nevěřte, je to jen past na důvěřivé turisty, samé bajky a smyšlené povídačky. Na Kladně přece žádné doly nejsou. A kdoví, jestli vůbec kdy byly. Ale určitě si přijeďte poslechnout tu pověst o založení města, informační tabule stojí na náměstí Svobody a nedá se přehlédnout. Tedy aspoň včera tam ještě byla.